Deník V. – 7 – Na besídce nehrajeme

Originální text

12. prosince (pondělí) 1988

Dnes jsem dostal:
ČJ …. 2                                  (Český jazyk)
Ch …. 1                                 (Chemie)
R …. 2                                    (Ruština)
Tv soustava …. 2               (Tělesná výchova, zřejmě „sestava“)

Celý den jsem se učil. Hrozný magor … 😲

Jen o půl deváté mě zbyl čas na tento deník.

Psal jsem:

• Dopisoval pátek
• Celý den: sobota, neděle, pondělí

No, byl jsem docela důsledný. 🤓

13. prosince (úterý) 1988

Dnes nám odpadl pionýr. Jen děti, které chtěli jít k Lence (naše vedoucí), mohly. Já jsem nešel.

Večer jsem se dozvěděl, že na besídce hrát nebudeme. Když jsem přišel domů, brečel jsem. Tolik jsem se na besídku těšil.
ÚÚÚÚÚ, no to snad ne, nemám slov. Vůbec nemohu uvěřit, že mě to až tak vzalo, to mi vůbec není podobné! Spíš bych čekal, že jsem to přijal s úlevou.
Že bych brečel kvůli zrušenému vystoupení, to snad ne! 😂

Potom jsem hrál na klavír.

14. prosince (středa) 1988

Dnes je besídka. Alespoň tam ukazuji, v pionýrském kroji, kam mají rodiče a děti (které hrají) jít.
Byla mě moc zima.
Vždyť jsem tam stál hodinu a půl. A to jenom v bundě, ani jsem neměl svetr.
V místnosti bylo hodně lidí.
Ředitelka nás tam nechtěla pustit. Ale náš vedoucí to zařídil. Tak je to dobrý. Ze začátku jsem toho moc neviděl. Ale potom jsem se protlačil až k mamce. Tam jsem panečku viděl všechno.
Nejhezčí byla pohádka na konci. Prvňáci zase udělali pěkné pásmo písniček.

Slovo autora

Když tak vidím, jak jsem si poctivě zapisoval každý den (byť třeba jen pár řádků), tak se mi to spojuje s výbornou knihou, kterou jsem nedávno četl – Atomové návyky od James Clear. Knížka je opravdu skvělá a mohu ji jen doporučit. Ta spojitost spočívá ve vybudování pravidelného návyku, který nás posouvá směrem, který chceme. A je jedno, zda jde o hubnutí, naučení se nového jazyka nebo třeba psaní knihy.