Deník III. – 5 – Přijeli horolezci
Originální text
Jdeme do Kostelce nad Orlicí. Je to dálka. Je vedro. Tam máme rozchod a kupujeme si různé věci. Potkal jsem Ivu. Sešli jsme se u kašny. Jdeme do tábora. Je oběd.
Máme odpolední klid. Teď jdeme na hřiště. Budeme tam cvičit azimut a hrát fotbal. Při fotbale mě někdo kopnul do kolene. Bolí mě. Za chvíli půjdeme do tábora na svačinu.
Po svačině máme volný čas. Je až do večeře. Bude táborák.
Prováděli jsme se s jablkem. To úplně nechápu, co se dělalo.
Iva zpívala baladu. Jééé, to bych tak rád chtěl znovu vidět a slyšet. 😎
Jsem ospalý.
3. Den
21. července (čtvrtek) 1988
Zaspal jsem budíček. Uklízím chatku. Máme nástup a jdeme na snídani. Je postřehový závod. Jsem uřícený. Ještě nevím výsledky. Budu se dívat, jak startuje Iva. Je svačina. Půjdeme házet krikeťákem. Házím málo.
Jdu na oběd. Na odpoledním klidu píšu dopis domů a Dibelkům. Za delší čas jsme měli přátelské utkání ve fotbale. Vyhráli jsme 7:1.
Bude beseda s horolezci.
Popisuji jako novinář.
Přijeli. Už se shlukují první zvědavci. Všichni sedíme v hale. Za chvíli začneme. Děti se ptají a horolezci odpovídají. Byli jste již v Himalájích? Ne, nebyli, ale jeli jsme na Pamír. (Pohoří v Tádžikistánu, zajímavé)
Tato akce stála 250.000Kčs. Na celé akci se podílelo 10 lidí. Nakonec odjelo jen 9 lidí. Lezli jsme po nejvyšších horách RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci). Teď budeme promítat a já budu povídat. Potom jsme šli na večeři.
Slovo autora
Tenhle tábor byl celkově fajn. Spousta aktivit, vůbec jsme se nenudili. Ale to se snad výrazně nezměnilo a věřím, že i dnešní tábory jsou super. Docela by mě zajímalo, jestli se nadále „cvičí azimut“. Je to neskutečný, ale v těch našich mobilech není problém mít i aplikaci typu „Kompas“. A práce s papírovou mapou je dneska už také asi úplně mimo. Mapy v mobilu jsou naprosto špička. Celkově se do „chytrého mobilu“ nacpala spousta jiných „nástrojů“ bez kterých jsme se kdysi neobešli.
Zdroj: https://www.pinterest.se/pin/161707442859911031/
Horolezci byli teda borci. Ono jen sehnat ty prostředky na realizaci celé výpravy a také zajistit veškerá povolení k vycestování do zahraničí (byť do „zpřátelených“ států), to nemohlo být vůbec jednoduché.
Inflační kalkulačka říká „Na co by vám v roce 1988 stačilo 250 000 korun, na to byste v roce 2020 potřebovali 1 527 626 korun.“ To mi na realizaci akce tohoto typu skoro přijde málo.
Himaláje zná snad úplně každý, ale kdo kdy slyšel o Pamíru. 😏
Na internetu jsem našel pěknou pohlednici z tábora:
A pár fotografií:
