Deník IV. – 17 – Rozvrh hodin

Originální text

24. listopadu (čtvrtek) 1988

Přesně za měsíc jsou Vánoce. Hned ráno jsem dostal kuli z literárky z básničky. Ale stejně si to opravím.
Jak je tohle možné?! Já vzorný student. Je možné, že pokud jsem měl přednášet lyrickoepickou skladbu Máchův Máj, tak jsem se v nějaké části kousnul a nešlo to dál. Jiné vysvětlení nemám.

Potom jsem dostal jedničku z chemie (z prvků).
Koukám, že z těch prvků jsme psali furt. To je asi důvodem, proč si prvky nadále dost dobře pamatuji i dnes, i když je to vesměs k prdu. Jako kupa dalších znalostí. 🤓
A ještě druhou ze zeměpisu.

Dnes jsem se celkem docela učil.

Ve škole jsme dostali „periodickou soustavu chemických prvků“ a takový zvláštní rozvrh hodin.
Když se složí, je na každé straně obrázek.

Docela boží slogan:
RUŠTINA – JAZYK POKROKU A MÍRU
SOVĚTSKÝ TISK – ZDROJ POUČENÍ A ZÁBAVY

Moc se mi líbí a hned po učení jsem si ho udělal.
Jeden by řekl … „taková kravina“ … ale já … já, jako vždy, nadšený z každé maličkosti. 😂

Ještě dneska je venku sněhu dost a dost.

Iva si píše knížku: „Nevím, co píšu“. To je takový, skoro Cimrmanovský název. 😁
Je moc pěkná. Někdy vám napíšu úryvek. Už má tři díly.

Večer jsem si napsal úkol na pátek.

25. listopadu (pátek) 1988

Nepochopitelná kalamita, venku už roztál všechen sníh, je z něj voda a ke všemu prší.

Dostal jsem jedničku ze slohu. Představte si, ani jediná nejmenší chybička.

Slovo autora

Tak ty slogany mě docela pobavily:
RUŠTINA – JAZYK POKROKU A MÍRU
SOVĚTSKÝ TISK – ZDROJ POUČENÍ A ZÁBAVY

Kdo by tušil, že cca již za rok bude jazykem budoucnosti angličtina a Sovětský svaz přestane existovat (ať jsme technicky přesní, tak až o něco později, konkrétně 26. prosince 1991).