Deník II. – 11 – Dětský den vojáků

Deník II. - strana 11
Deník II. – strana 11

Originální text

10. září (středa) 1986

Přihlásil jsem se na kreslení. Šli jsme potom hledat na to stejné místo žampióny. Zase jsme jich našli celou tašku.

11. září (čtvrtek) 1986

—-

12. září (pátek) 1986

Mě nejvíce baví Dějepis.

13. září (sobota) 1986

Dolujeme kameny. Stavíme pec.

14. září (neděle) 1986

Jeli jsme na dětský den vojáků. Stříleli jsme ze samopalu. Vyhrál jsem DIPLOM za 2. místo – 3 rány, 21 bodů (ze vzduchovky). První místo vyhrál Martin …… 3. místo nevím. První a druhé místo dostalo plastové slepovací letadlo SPITFIRE a ještě odznak „dobrý voják“.
Výhra letadla mě musela extrémně potěšit.
Směr Supermarine Spitfire MK.VBA odznak jistě také. Odznak sice není „dobrý voják“, ale „vzorný voják“, ale kdo by se zatěžoval detaily.

Odznak Vzorný voják
Odznak Vzorný voják

15. září (pondělí) 1986

Vedeme válku s Martinem. To nám ale jistě moc dlouho nevydrželo. Myslím, že tak maximálně dva dny do jeho narozenin.

16. září (úterý) 1986

Iva má do půl třetí. Je 2. A.

17. září (středa) 1986

Martin ….. *) má narozeniny.

*) bratranec

Slovo autora

Jak to s naší taškou žampiónů doma dopadlo, to už nevím. Možná je rodiče pro jistotu vyhodili. Existuje totiž těžko rozeznatelný jedovatý druh žampiónů – Žampion zápašný – o jehož existenci jsem tehdy ani neměl tušení. Z tohoto důvodu dnes již žampiony raději vůbec nesbírám.

Asi pro mě nebudou mít dnešní děti pochopení, ale mě Dějepis minimálně v páté třídě opravdu bavil. Pamatuji si, že jsme měli úplně perfektní učebnici, která nás do toho vtáhla. Byla perfektně ilustrovaná. Měl jsem rád pravěk, Mezopotámii, Egypt, Řecko, Řím, Sámova říše. Později pak Husité.

Na druhou stranu nevnímám úplně pozitivně „biflování“ všech možných datumů a těch bylo jak máku. Ještě teď mi v hlavě rezonuje „Zlatá bula sicilská“ (už teda ani nevím o co přesně šlo), ale datum 26. září 1212 si pamatuji (no dobře, pamatuji si jen rok a den/měsíc jsem si našel na netu). 😎

Dneska je moderní se nebiflovat a s tím plně souhlasím, na druhou stranu jsme se možná překlopili do druhého extrému, kdy dnešní mládež nemá ani tušení co se stalo 17. listopadu 1989. Ale třeba se mýlím.

Dokonce jsem byl chvíli i členem školního kroužku Historik – archeolog.

V rámci kroužku jsme chodili zejména po chrudimských památkách. Nejvíce jsem se zajímal o tajné chodby, kterých je prý pod chrudimským náměstím celkem hodně.

Dětský den vojáků, střelba ze samopalu a ze vzduchovky. Střelba ze samopalu pro mě musela být velkým zážitkem. Samozřejmě se střílelo jen slepými. Každý pak chtěl domů patrony. Miloval jsem zbraně všeho druhu, vlastnit vzduchovku byl můj velký dětský sen, který jsem si nakonec splnil až po čtyřicítce. Ve střelbě z čehokoliv jsem byl vždy spíš mírně nadprůměrný. Ačkoliv výsledek 21 bodů ze 30 výše uvedeného dne 14. září není úplně oslnivý výsledek.

Měl jsem to štěstí, že jsem si později během své základní vojenské služby, na tehdejší dobu roku 2000, zastřílel velmi slušně ze zbraní různého druhu – pistole, škorpión, samopal. Kdybych tehdy šel na poddůstojnickou školu, tak bych měl ještě možnost házet granátem a vystřelit si z RPG. To mě bohužel minulo.

Největší úctu mám k samopalu vz 58, naprosto skvělá zbraň. Jednoduchá, velmi přesná. Není problém zasáhnout stojící cíl na 300m. To je moje osobní zkušenost z cvičné střelby během čtrnáctidenního výcviku ve Staré Boleslavi.

guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře